Před nedávnem nám všem způsobil problémy můj jediný syn Roman. Jde o to, že je mu 28 let, ale bohužel nedokáže myslet na budoucnost. Nyní musí řešit obtížnou životní situaci.

Před čtyřmi lety se oženil s dívkou, kterou velmi miloval. Seznámil se s ní v práci. Ona už byla vdaná dříve. Roman se jí pak začal dvořit a nakonec ji přivedl k nám domů, abychom ji mohli poznat.

Dobře si vzpomínám na ten den, kdy jsme se připravovali na setkání. Anna přišla v nějakých divných šortkách a po dvaceti minutách odešla, protože jí volali kamarádi.

Musím přiznat, že jsem ze synovy snoubenky nebyla nadšená. Ale Roman říkal, že je to ta pravá a že chce být jejím manželem. Takže do svatby nebylo třeba dlouho čekat.

Je mi 51 let a nepatřím k těm ženám, které chodí za svými dětmi každý den. Syn mi čas od času vyprávěl, jaký je jeho rodinný život.

Řekl mi, že se jim vcelku daří dobře. Jezdili spolu na dovolené. Předtím se ale trochu pohádali. To se koneckonců stává v každé rodině. Ale o vnoučatech nebyla řeč. Jednou jsem se na to Romana zeptala.

Možná děti mít nechtějí, nebo jen čekají na vhodnou chvíli? Na to mi odpověděl, že na děti jsou připraveni už dlouho. Ale zatím jim to nevychází.

Co se dá dělat. Prý to chce čas. To jsem si tehdy myslela i já. Přestala jsem si s tím dělat starosti. Jednou mi syn zavolal, že by se se mnou rád setkal. Samozřejmě jsem souhlasila.

Během setkání se mi syn svěřil, že se chystá stát otcem, ale je tu problém. Jeho žena o tom ještě neví. Na druhou stranu dobře znám dívku, která se má stát matkou jeho dítěte.

Je to Marie - Romanova láska ze střední školy. Dlouho spolu chodili, až se nakonec rozešli. Syn si nemohl najít místo, to si dobře pamatuji.

Co si teď počít? Roman požádal o radu, co má dělat. Přece jen ke své ženě něco opravdu cítil, oženil se z vlastní vůle, takže se nechtěl rozvádět.

Ale Marie měla v jeho srdci zvláštní místo. Zvlášť když jeho syn zjistil, že je těhotná..... Musel však učinit těžké rozhodnutí.

Nerada někomu radím. Jak mohu synovi radit, když neznám všechny podrobnosti? Koneckonců neznám celou pravdu. Proto jsem se rozhodla vyhnout přímé odpovědi.

Můj syn je nyní dospělý, ať se sám rozhodne, jak by se měl v dané situaci zachovat. Člověk by měl o svém životě rozhodovat sám.

Ale Roman udělal další chybu hned o týden později. Když se rozhodl o všem říct mé matce, tedy své babičce. Rozhodl se, že se jí zeptá, co má dělat, protože "ona má spoustu životních zkušeností".

Ano, čtyřiasedmdesátiletá žena, která v životě nepracovala ani den, ale otrávila život svému manželovi. Ano, má toho hodně co říct.

Bydlíme velmi blízko sebe, ale setkáváme se jen zřídka. Nesnáším věřící lidi, kteří poučují všechny kolem sebe. A co máma? Máma mě nenávidí.

Tak to prostě je. Takže si lze jen představit mou reakci na takové unáhlené rozhodnutí vlastního syna. Poradila mu, že pokud se rozvede se svou ženou, bude se smažit v pekle a na jeho rodinu padne kletba.

Takže ano, lepší bude, když bude celý život podvádět, opustí své nemanželské dítě a samozřejmě bude chodit do kostela.

Myslím, že kdyby mohla, poradila by i potrat. Ale to je příliš šílený nápad i pro ni: církev takové věci nepodporuje.

Momentálně je situace následující: Můj vnuk se ještě nenarodil. Syn se své ženě každým dnem přizná, že ji podvedl. Ale nevím, jak to všechno dopadne.

Moje matka na něj vyvíjí nátlak, každý den mu volá, aby přišel na mši, kde mu řekne, jak má žít, aby ho pokropila svěcenou vodou a tak dále.

Připadám si jako zrádce. Jsem na nic, protože nemůžu se synem ani mluvit, křičet na něj, dávat mu dobré rady a vyžadovat, aby udělal to či ono. Každopádně je to pořád moje dítě.

Považuji to za opravdovou zradu, protože nemůžu jeho matce říct, aby se mu nepletla do života. Koneckonců může zavolat své snaše a všechno jí říct. Může za to snacha?

Chci pro něj to nejlepší, ale nevím, jak mu pomoci. A tak mi nezbývá než jen sledovat, co se děje. Doufejme, že vše dobře dopadne a nenastanou žádné vážné problémy.

Nedá se říct, že by to byla chyba mládí, ale následky by mohly mít dopad na jeho život. A to mě samozřejmě trápí ještě víc. Ani nevím, jak se tento problém bude řešit.