S vlastní dcerou jsem přestala hledat společnou řeč. Když s ní mluvím, mám pocit, že slyším svatku, protože v poslední době se ji dcera snaží napodobovat.

To mě vůbec nepřekvapuje. Švandy nežijí samy pro sebe. Celý svůj život zasvětily synovi a teď dělají všechno pro jeho rodinu. Já mám k tomu, co se děje, úplně jiný přístup.

Dceru jsem vychovávala sama, bez manžela. Maminka mi občas pomáhala, ale vždycky říkala, že to není její zodpovědnost, takže kdykoli může všechno skončit a nemám to všechno brát jako samozřejmost.

Zpočátku jsem cítila nelibost, ale pak jsem si uvědomila, že máma má pravdu. Vychovala mě, dala mi vzdělání a pomohla mi hned na začátku, ale nemá povinnost mě podporovat po celý život. Pochopila jsem to a přijala to.

Když moje dcera dospěla, řekla jsem jí totéž. Jsem připravena pomáhat, podporovat a tak dále, ale ona by měla brát v úvahu, že mám také své vlastní plány, zájmy a choutky, takže by to měla brát v úvahu.

Náš vztah s dcerou byl dobrý, než se vdala. Vlastně první rok manželství bylo všechno v pořádku. Ale pak začaly nějaké problémy.

Jde o to, že já mám úplně jiný přístup. Rodiče jejího manžela se věnují svým dětem a vnoučatům. Dávají jim to nejlepší ze všeho.

 - Všichni mi říkají, že bych si měla pořídit implantáty, ale já raději dávám peníze svým dětem, aby měly z čeho žít. Já to zvládnu, budu jíst kaši," řekl hrdě otec mého zetě.

Nechápala jsem, na co je pyšná. Děti jsou dospělé, měly by si umět poradit samy a nespoléhat se na to, že jim rodiče všechno odepřou, aby se jim zavděčili.

V případě zeťových rodičů šlo o to, že se obětovali, ale tak, aby všichni věděli, že dětem pomáhají. Mně to připadalo zvláštní, ale nezasahovala jsem do toho.

Nevěděla jsem však, že mají tak velký vliv na mou vlastní dceru. Sledovala "výkony" svých příbuzných a začala vyžadovat totéž ode mě. Ačkoli dobře chápala, že v naší rodině je to úplně jinak.

V zimě skončila svatka v nemocnici a moje dcera se zetěm byli pozváni jako hosté. Tchán měl hlídat vnučku, ale musel nutně odjet za prací. Mladí lidé se na mě obrátili s prosbou o pomoc.

Nevadí mi hlídat vnučku, ale oni to udělali na poslední chvíli. S přítelem jsme už měli koupené lístky na koncert. Vzhledem k tomu, že koncert začínal až za několik hodin, nehodlala jsem nic měnit. Dceři jsem o tom řekla.

Ta se na mě velmi urazila a řekla, že kdyby tchyně nebyla nemocná, všeho by nechala, aby mohla trávit čas s vnučkou, a že jsem sobecká a myslím jen na sebe.

Samozřejmě, kdyby byla situace úplně jiná a záviselo na tom zdraví a život blízkých, tak bych vše zrušila. Dcera se zetěm si však chtěli odpočinout a já si chtěla také užít. Proč bych měla měnit své plány kvůli jejich rozmarům?

Svatka byla také nešťastná, a tak jsme si s ní promluvili. Jsou mladí, chtějí se bavit a já bych si už asi měla zamluvit místo na hřbitově, protože proč bych si měla užívat života.

Dcera nedávno zjistila, že jedu k moři. Celý rok jsem šetřila peníze, už jsem měla zamluvený hotel a koupené letenky a za týden jsem jela k moři. Dcera však zuřila, měla mi to za zlé.

- Nebudeš mít výčitky svědomí, že jedeš k moři, zatímco tvoje dcera a vnučka se trápí ve městě? - Byla rozhořčená a dokonce rozzlobená.

Dcera řekla, že ten výlet k moři je pro ně potřebnější, že jsem jim musela dát peníze, protože to bylo správné, i její tchyně by udělala totéž.

Má skvělou tchyni, ať si dělá, co chce, ale já to udělám po svém. Dcera už není na mateřské, už rok pracuje, manžel taky. Byt patří jim, takže hypotéku platit nemusí.

Nesouhlasím s tím, že se musím vzdát svých peněz a vzdát se dovolené. Jsou to moje peníze, které jsem si vydělala a našetřila. Ať se dcera s manželem začnou víc snažit, aby něčeho dosáhli, protože jsou zvyklí, že rodiče zetě se moc obětují.

Hlavní foto: youtube