„A nesnažte se prosit, abychom si vzali zvíře. Už máme dva psy a dvě kočky - nemáme místo“
Shona Solbergová řekla tato slova svým dcerám, které ji vyzvaly, aby se přišla do útulku podívat na zvířata.
„Je mi líto všech zvířat. Myslela jsem, že budu nezlomná,“ říká Shona.
Při vstupu do útulku jí okamžitě padl pohled na neobvyklého kocoura Oscara: chyběly mu uši a polovina ocasu.
„Seděl na samém vrcholu škrabadla a díval se na nás s kočičí arogancí. Ale v tom pohledu bylo něco, co se dotklo mé duše,“ vzpomíná Shona.
Shona si myslela, že Oscar přišel o uši při pouliční rvačce s jinými kočkami. Dobrovolníci jí však prozradili důvod tak neobvyklého vzhledu kočky.
Oscar přišel do útulku téměř před dvěma lety. Našel ho dobrovolník, který se rozhodl kočce pomoci, protože bez lidského zásahu by nepřežila. Měl vážnou infekci zad, rakovinu kůže na uších a rozdrcený ocas. Veterináři kočce úspěšně ošetřili záda, zatímco uši a ocas museli amputovat.
Oscarův vzhled byl důvodem, proč si ho nikdo nechtěl vzít. Lidé ho prostě neměli rádi, zvlášť když přišli s dětmi.
Dobrovolníci z útulku věděli, že za neobvyklým vzhledem kočky se skrývá neuvěřitelně laskavá a jemná duše.
„Prostě miluje lidi a rád se nechává chovat v jejich náručí. Ještě jsem nepotkala kočku, která by byla šťastná a spokojená, když se mazlí s lidmi,“ řekla jedna dobrovolnice.
„Obejme vás tlapkami a položí vám hlavu na krk. V náručí vám vydrží sedět celé hodiny.“
Shona Solbergová a její dcery vešly do zasedací místnosti a dobrovolníci jim přinesli Oskara. Žena, která vzala kocoura do náruče, neodolala - od první vteřiny jí ukradl srdce.
Když jsme opouštěli útulek, řekla jsem své nejstarší dceři, že chci vzít Oscara domů. Připomněla mi, co jsem říkal předtím: „Neadoptujte už žádná další zvířata.“ Ale řekla, že je to skvělý nápad.
Shona a její děti se vrátily do útulku, aby vyplnily všechny potřebné dokumenty.
Když jsme tam šli znovu, řekli nám, že Oskar má nádory na plicích, které se nedají operovat. Zeptali se nás, jestli jsme stále ochotni ho přijmout. Nechtěl jsem ze svého rozhodnutí couvnout. Bolelo mě, že tak úžasný kocour stráví poslední rok svého života v útulku.
Shona vše probrala se svými dcerami. Jejich názor pro ni byl důležitý. Naštěstí ji podpořili.
„Dobrovolníci šli pro léky pro Oscara a já jsem ho vzala do náruče. V tu chvíli mě objal a přitiskl se mi na bradu. Zdálo se, že mi děkuje za záchranu. Nedokázala jsem zadržet slzy. Bylo to nesmírně dojemné,“ říká Shona.
Nyní žije Oscar v novém domově se svou novou rodinou a dvěma kočkami a psy. Se všemi našel společnou řeč bez problémů.
„Přes den není nikdo doma, ale když se vrátíme, Oscar okamžitě skočí do náruče jednoho z nás a vydrží tak sedět celý večer a hlasitě vrnět“ říká.
Hlavní fotografie: popularnoe.net
