Ahoj, můj milý příteli, milovníku neobvyklých podmořských tvorů a akvarijních ryb.
Podmořský svět skrývá mnohá tajemství a záhady. Někdy nám je odhalují vody světových oceánů. Úžasný nález se podařil australským rybářům, kteří se opět snažili vybrat místo k rybolovu.
Když jeli hledat místo k rybolovu, všimli si v dálce velkého kmene. Když však přišli blíž, zjistili, že to není kláda, ale velmi vzácná ryba vyplavená na břeh.
Tato vzácná ryba je samohlávka, nebo jak ji ichtyologie nazývá mola mola. Někteří jí říkají měsíční ryba, ale ať už jí říkáte jakkoli, nepřestává být největší a nejtěžší žijící kostnatou rybou.
Více než 3,1 m dlouhý a 4,3 m vysoký obr byl uloven v roce 1908 u pobřeží Sydney. Vážil až 2235 kg.
Jediný kulohlavec, kterého rybáři našli, byl menší. Rybáři věděli, o jakou rybu se jedná, pořídili několik fotografií a umístili je na síť. Pod fotku napsal: "Mysleli jsme, že je to kláda, a ukázalo se, že je to ryba."
Po oznámení nálezu místnímu odboru ochrany zvířat bylo zjištěno, že je dlouhý 2,6 metru a váží přes tunu. Odborníci také vysvětlili, že je to letos již podruhé, co uvízl na mělčině osamělý kulohlavec.
Podle úředníků ministerstva ochrany přírody jsou hlavním nepřítelem těchto ryb jachty a lodě, které se s nimi srážejí. Dalším nepřítelem těchto ryb, stejně jako velryb, jsou plasty nebo sáčky plovoucí ve vodě. Ryby je považují za medúzy, které jsou hlavním zdrojem jejich potravy.
Plasty však pro ně nejsou jedinou hrozbou. Tato ryba je často lovena kosatkami, žraloky a lachtany. V zemi vycházejícího slunce, na Tchaj-wanu a v Koreji, je tato ryba považována za delikatesu. V mnoha jiných zemích je nákup a prodej masa měsíčních ryb zakázán, stejně jako jejich lov. Pokud je ryba náhodně ulovena, musí být vypuštěna a nahlášeno místo, kde k tomu došlo.
V Guinnessově knize rekordů však není osamělá ryba kulohlavec zapsána jen kvůli své velikosti - je také nejplodnějším druhem ze všech obratlovců. Je schopen vyprodukovat 300 mil. poměrně velkých vajec.
Dalším charakteristickým znakem měsíčníků je krátká páteř v porovnání s délkou těla. Počet obratlů v závislosti na čeledi, do které ryba patří, dosahuje 16-18 kusů. Z tohoto důvodu je mícha mnohem kratší než mozek.
Ryba plave pomocí hřbetní a řitní ploutve, hrudní svaly jí slouží jako stabilizační prvek. Ryba se zavrtí, když vypustí silný proud vody ústy. Tělo je bez šupin, ale místo toho matka příroda obdařila tohoto tvora silnou a drsnou kůží. Pod touto kůží se nachází až 8 cm silná vrstva chrupavčité tkáně, která ztěžuje proniknutí kůží i harpunou. Dalším obranným mechanismem tohoto druhu je schopnost měnit barvu těla.
Hlavní foto: google.com
