O tom, že si lidé ne vždy vybírají své domácí mazlíčky, jsme již nejednou hovořili, stává se to a naopak. Náš dnešní příběh je toho dalším potvrzením.
Stephanie a její přítel se vydali do nejbližšího útulku v New Yorku, odhodlaní vybrat si do svého domova někoho malého a roztomilého, nějaké drobné zvířátko. Chtěli jen dítě, protože se nemohli vzpamatovat ze smrti svého starého mazlíčka. Nejvíce jim však chyběla jiná kočka z rodiny, se kterou se druhé zvířátko přátelilo mnoho let. Mladí lidé doufali, že malé neposedné zvířátko zabrání nudě domácího mazlíčka ponechaného o samotě. Často si děláme plány, které se nemají uskutečnit... a tentokrát se ne všechno stalo tak, jak lidé zamýšleli.
Jakmile dvojice vstoupila do útulku a začala se procházet a prohlížet si zvířata, skočila na Stephaniina přítele poměrně velká bílá kočka. Velmi pohodlně se usadil na rameni mírně překvapeného chlapce. Kočka prostě vyzařovala náklonnost.
Navíc mumlal neuvěřitelně krásnou melodii. Vůbec se mu nechtělo odejít, a čím déle byl kocour u něj, tím bylo jasnější, s kým dnes půjdou mladí domů. Tomuto chlupáči se nedalo říct ne, tolik mu projevoval lásku. Když se mladí lidé zeptali, jak se kočka jmenuje, byli ještě více překvapeni - zvíře se jmenovalo Oliver, stejně jako jejich zemřelý mazlíček. V tu chvíli všichni uvěřili ve znamení osudu a kočka se vydala do nového domova.
Mladík si vzal několik dní volno, aby si na něj kočka zvykla. Oliver se okamžitě skamarádil s dalším rodinným mazlíčkem, ale zpočátku se nové nepochopitelné situace ještě trochu bál. Kromě toho se noví majitelé snažili nasypat mu léky do uší a očí, protože měl zdravotní problémy.
Nejdřív se s tím musel smířit, ale pak už zcela zdravý Oliver objímal a líbal každého člena rodiny: Stephanii, jejího přítele i druhou kočku.
Hlavní foto: google.com
