S Dominikem jsme manželé už devět let. Zažili jsme všelicos: hádky, nedostatek peněz i šťastné chvíle. Máme dceru, která chodí do první třídy. Celkově je všechno v pořádku. Jediné, co mě občas rozčilovalo, bylo chování mé tchyně, paní Ani.

Tato žena si téměř hned po vstupu do bytu začala vytvářet vlastní pravidla a vyžadovala, aby je všichni dodržovali. Musím říct, že ještě než jsme se vzali, nastěhoval se Dominik do mého dvoupokojového bytu. Zdědila jsem ho po prarodičích. Paní Anně to zpočátku nevadilo, ale po svatbě se najednou rozhodla, že se k ní s Dominikem musíme nastěhovat.

"Není správné, aby muž bydlel v bytě své ženy. Mám spoustu místa, dost pro všechny. Tvůj byt, Kláro, budeme pronajímat, abychom ušetřili a koupili si společně nový byt," řekla mi tchyně nevzrušeným tónem.

Dominik překvapivě matku podpořil: "To je pravda. A co když se rozvedeme? Ty budeš mít kde bydlet a mně nezbude nic". - Ospravedlňoval matčino chování.

"Chápu to správně, že ti to vnukla tvoje matka? Sotva jsme se vzali a ty už přemýšlíš o rozvodu? Nechtěla jsem tě opustit. Opravdu?"

Ten večer jsme se pohádali. Dominik se přiznal, že mu matka opakovaně říkala, že by se v budoucnu mohli rozvést. Navíc má sličnou ženu. Pak jsem si dala podmínku: jeho tchyně nesmí přijít do mého bytu, jinak podám žádost o rozvod. Dominik se mi nejprve snažil vzdorovat a doufal, že si to rozmyslím.

Uplynulo však několik let a já stále nemám chuť zvát paní Aničku domů. Můj manžel se s tím také smířil. Nicméně tchyně naši dceru Kačku zbožňuje. Nemohu jí to vůbec vyčítat. Paní Anna se svou jedinou vnučkou od začátku chodí na procházky a hraje si s ní, ale jen když k ní přijedeme na návštěvu. Takže máme docela harmonickou rodinu. Na některé věci nám však stále chybí peníze.

Na koupi nového plynového sporáku jsme šetřili téměř dva roky. Nové boty, bundu nebo kolo pro Katku také nekupujeme hned. Vždycky mě to trochu deprimovalo, ale věděla jsem, že Dominik si vždycky hledá práci navíc, navíc žádá vedení o zvýšení platu.

Když si manžel uvědomí, že na této pozici žádné zvýšení nedostane, začne chodit na pohovory. Vím, že Dominik nečeká na manu nebeskou, ale snaží se dosáhnout svého cíle postupným stoupáním nahoru. Je to však dlouhá a trnitá cesta.

Než jsem odešla na mateřskou dovolenou, pracovala jsem ve stabilní firmě jako účetní. Všechno bylo v pořádku, plat byl docela dobrý. Ale když Kačce byly tři roky, neměla jsem se kam vrátit - kvůli krizi firma zkrachovala.

Začala jsem si hledat práci a chodit na pohovory. Nikdo nechtěl zaměstnat ženu s malým dítětem. Všichni si uvědomovali, že takový zaměstnanec si bude pravidelně brát nemocenskou.

Nakonec jsem si našla práci ve veřejném sektoru. Ano, nevydělávám tu mnoho, ale je bezpečné jít na nemocenskou. Stále hledám další práci, ale zatím bez úspěchu. Abych byla upřímná, řekla jsem si, že nejdůležitější je rodina.

Mám milujícího a pracovitého manžela, krásnou dceru, střechu nad hlavou. Všechny materiální potíže se dají překonat. Ukázalo se však, že rodinu ani nemám. Před týdnem jsem náhodou zjistila, že Dominik přede mnou tajně šetří peníze. Dělá to od té doby, co jsme se vzali.

Pochopila bych, kdyby šetřil na spinningový prut, zájezd k moři nebo nějaký dětský sen, třeba na vrtulník na hraní. Ale tady jde o něco úplně jiného. Když jsem v bankovní aplikaci viděla, že má Dominik dvě karty, myslela jsem si, že si vzal půjčku.

Od prvních dnů našeho společného života jsme se však dohodli, že si úvěr brát nebudeme. Manžel říkal, že je to jeho druhá platební karta, kde má peníze pro případ rozvodu.

"Pro případ rozvodu? - To jsem nemohla vydržet. - Kdy jsi mi o tom chtěl říct? Až u soudu?" "Zlato, proč si děláš z jehly vidle. Vždyť ty máš byt a já nic.

Co když se rozdělíme? Budu ty peníze potřebovat. Pokud budeme stále spolu, jsem si jistý, že ty peníze budeme ve stáří potřebovat." - odpověděl Dominik. Ale já jsem neměla chuť poslouchat manželovy argumenty.

Vzpomněla jsem si na mnoho situací, kdy jsme peníze náhle potřebovali. Tehdy jsem si myslela, že všechno zvládneme společně. Ukázalo se však, že mě jen podvedl.

Byly situace, kdy nebylo dost peněz na dárek pro Kačku, kdy se mi rozbil zub, kdy se mi rozbila jediná kabelka. Tolik let jsem žila se sobeckým člověkem. Sbalila jsem Dominikovi věci a řekla mu, ať jde k matce, když mu tak rád radí.

S tímhle zrádcem nechci mít nic společného, protože myslí jen na sebe, a ne na rodinu.

Hlavní foto: planet