Jednoho zimního večera uslyšel lesník Stefan zpod plotu nějaké zvuky, vyšel na práh hlídky a uviděl vyhublého vlka. Chvíli přemýšlel, ale nakonec jí přinesl zmrzlé maso, protože les byl v zimě velmi prázdný a zvířata v něm těžko hledala potravu.
Lesníkovi se chování šelmy okamžitě zdálo neobvyklé. Dravci žijí ve svém teritoriu, loví tam a jen zřídkakdy vycházejí za lidmi, pokud je nepostihne silný hlad.
Vlk si začal chodit pro potravu častěji a místní dokonce začali lesníkovi nadávat - nikdo nechtěl ve vesnici vidět lesní zvíře. Stefan si jich však nevšímal a pokračoval v krmení zvířete. Pochopil, že když má vlk v zimě hlad, je pro vesnici nebezpečnější.
Po nějaké době vlčí návštěvy ustaly. Všichni byli šťastní, až na Stefana - ten už byl na návštěvy zvyklý, a dokonce se mu po nich trochu stýskalo.
O pouhé dva měsíce později uslyšel lesník za oknem známý řev. Muž vyběhl na dvůr a náhle uviděl, že vlčice s sebou přivedla další dva mladé členy smečky. Zvířata se na Stefana mlčky podívala.
Najednou si lesník uvědomil, že vlčice nejspíš krmí mladé vlky masem, které jí dával celou zimu. A teď se celá smečka stěhovala do nové oblasti a vlčice se přišla rozloučit. Stefan měl pravdu - od té doby nikdo v oblasti vlky neviděl.
Hlavní foto: vranya.net
