S odchodem do důchodu se náš život s manželem změnil k lepšímu. Naše děti už byly dospělé a založily si vlastní rodiny a my staří rodiče jsme se přestěhovali do vlastního domu daleko od ruchu velkoměsta. Celý život nám chyběl klid a harmonie, ale v mládí jsme si to nemohli dovolit. Tak jsme si našetřili peníze a odstěhovali se za město.
Nyní máme vlastní dům s malým pozemkem. Karel chtěl, abychom měli vlastní zeleninovou zahradu. Rád pěstuje zeleninu. Náš syn a dcera nás rádi navštěvují. Přijíždějí se svými rodinami na víkendy, prázdniny a dovolené. Z toho máme se Karlem samozřejmě radost.
V létě grilujeme a opalujeme se, vnoučata si hrají v nafukovacím bazénu. Děti nám nepomáhají pěstovat zeleninu. Myslí si, že v dnešní době se dá všechno koupit v obchodě. Na pultech obchodů se dá najít všechno, navíc za přijatelnou cenu, takže nemá smysl ztrácet čas pěstováním okurek, když na to máme peníze.
Až na to, že když dělám okurky já, děti hned přijdou. Není to o tom, že bychom si pomáhali. S pěstováním zeleniny si dokážeme poradit. Jednou jsme si to pěkně užili, předtím jsme grilovali. Pak se všichni rozdělili do jednotlivých místností a já jsem začala mýt nádobí. Pak jsem uslyšela, že ve vedlejší místnosti někdo mluví. Rozhodla jsem se, že budu odposlouchávat.
Dcera a zeť diskutovali o dědictví - našem domě. Dcera řekla, že ho plánuje prodat a peníze použít na koupi bytu. Zeť s tímto nápadem souhlasil a dokonce si vzpomněl, že zná jistého realitního makléře.
Zeť pak dceru přesvědčil, aby přesvědčila svého otce Karla, aby na domě udělal nějaké opravy (aby se dal prodat za víc peněz). Rozhodnutí padlo. Z tohoto rozhovoru mě rozbolela hlava. Cítila jsem se nepříjemně.
Došlo mi, že místo toho, aby pracovala a šetřila na vlastní byt, se naše milovaná dcera rozhodla pro snadnou cestu. Netuším, kdy se jí podařilo změnit. Vždycky jsem jí říkala, aby se vždycky spoléhala sama na sebe.
Upřímně se přiznám, že jsem o závěti zatím nepřemýšlela. Je jasné, že o tom budu muset přemýšlet. Myslím, že bych měl dům odkázat synovi. Vlastně je smutné, že nemůžu věřit vlastním dětem.
Nevím, kdy se staly tak bezcitnými..... Pořád doufám, že jsem si jejich rozhovor špatně vyložila. Přesto se s touto rodinou opravdu nechci setkat."
Hlavní foto: planet
