Jednou jsem zaslechl srdceryvný křik havrana. Myslel jsem, že se ptákovi něco stalo nebo že kočka vylezla na strom. Havran mezitím seděl na parapetu a dál křičel.

Jednou jsem viděl svého manžela, jak se věnuje zvláštní činnosti. Když jsem ráno vyšel na dvůr, uviděl jsem svého věrného s hráběmi v rukou. Míša s nimi mávala na strom a snažila se něco shodit, jak se mi zdálo.

- Co to děláš? - Zeptala jsem se.

- Co dělám? Demoluji vraní hnízdo. Našel si místo, kde se mohou ubytovat! - zavrčel můj muž.

Začala jsem se bát. Obecně nevěřím na všelijaké pověry, ale někde jsem slyšel, že se kategoricky nedoporučuje ničit hnízda...

- Dej mi to! - Začala jsem na manžela křičet a vzala jsem hrábě. - Dělej něco jiného!

- Dobře! - Míša se urazil. - Jen si zkus začít stěžovat, že tě ptáci otravují! Ani se nehnu! Přijde čas, kdy se budeš bát chodit po vlastním dvorku...

Míša nechal vraní hnízdo na pokoji. Rychle jsme se usmířili a zapomněli na ranní potyčku. Předpověď mého manžela se nenaplnila. Krkavci se chovali velmi mírumilovně a občas některý z ptáků dokonce prosil o jídlo.

Jednou jsem zaslechla srdceryvný křik havrana. Myslela jsem, že se ptákovi něco stalo nebo že kočka vletěla na strom. Havran mezitím seděl na parapetu a dál křičel.

Rozhodla jsem se vyjít na dvůr a podívat se, co se stalo. Když mě uviděl, křičel ještě hlasitěji. Začal odlétat, pak se ke mně vrátil a křičel. Po jeho chování jsem si uvědomila, že mě havran někam vede.

Moje zvědavost zvítězila. Rozhodla jsem se ho následovat. Havran letěl vpřed a celou dobu se na mě díval. Brzy letěl k velkému rozvětvenému morušovníku poblíž opuštěného domu.

- Pomoc! - Uslyšela jsem tenký hlásek svého šestiletého syna.

- Wlodek! Jak jste se tam dostal? - Vyděsila jsem se, když jsem uviděla dítě na samém vrcholu stromu. - Okamžitě pojď dolů!

- Nemůžu se dostat dolů! Mám strach. Sedím tu celé dopoledne. Volám o pomoc, ale nikdo mě neslyší. To jen ten ošklivý havran létá a křičí!

- Není to protivný pták, synu, je to chytrý pták. To ten havran mě zavolal! - Vysvětlila jsem to synovi.

Musela jsem běžet za manželem, aby dítě sundal ze stromu. Od té doby má naše rodina ke krkavcům jiný přístup. Ujistili jsme se, že ptáci jsou moudří a půvabní.

Hlavní fotografie: binokl.cc