Moje kolegyně Natálie se rozhodla dát svým synům lekci. Byli závislí na ženě a měli z toho dobrý pocit. Když Natálii došla trpělivost, rozhodla se, že je nejvyšší čas, aby začali žít sami.
Odešla do důchodu, jen aby si předtím vzala mimořádnou dovolenou a několik týdnů neplaceného volna navíc. Svým dětem řekla, že se propustila, protože nastal čas odejít do důchodu.
Kolegyně je matkou čtyř dětí: dcery a tří synů. Pouze dcera a nejmladší syn mají vlastní rodinu. Pracují a spoléhají se jen sami na sebe. Prostřední děti žijí s matkou ve dvoupokojovém bytě, přičemž každé z nich má svůj vlastní byt.
Otec se před svým odchodem postaral o to, aby každé dítě mělo svůj koutek. Tito dva darmožrouti už přes rok nepracují a jsou závislí na matce. Vědí, že hlady neumřou, a tak si nedělají starosti.
Stejně jako když byly děti. Pořád slibují, že si najdou práci, a pak budou pomáhat. Prý je však velmi těžké najít práci, není nic zajímavého. Žijí s ní, protože společně je to jednodušší.
Tady je Natálie v důchodu, předtím odjela na opožděnou dovolenou. Samozřejmě trávila čas doma. Jeden nebo dva dny nevycházela z domu. Její synové nechápali, co se děje, proč je jejich matka doma.
Jeden z nich se rozhodl zeptat, proč matka nechodí do práce, nebo jestli je nemocná. Žena mu klidně odpověděla, že je od nynějška důchodkyně. Koneckonců už není mladá. Proto se rozhodla vzít si volno a odpočinout si.
Jeden syn šel za druhým a společně začali ženu přemlouvat, aby se vrátila do práce. Vždyť důchod je malý, na živobytí nestačí. Všechno je drahé. Vždyť mnoho důchodců pracuje. Ale ona se práce vzdala, aniž by se s nimi poradila.
Natálie se nevzdala. Svým dětem řekla, že už pracovala dost, že si chce odpočinout. Důchod bude zpočátku malý, ale pak bude větší a větší. Nějak to přežijeme, budeme jíst chleba a kaši.
Během dvou týdnů se lednička postupně vyprázdnila. Všechny zásoby byly snědené a nikdo je nedoplňoval. Žena ráno vařila kaši na vodě a k obědu postní polévku. Synové takové jídlo nechtěli jíst.
Jeden syn to nejprve nevydržel a odstěhoval se do vlastního bytu. O týden později se přestěhoval druhý syn. Práci si našli poměrně rychle. Když nám Natálie tento příběh vyprávěla, nechtělo se nám tomu věřit.
Divili jsme se, jak ona sama s takovým jídlem přežila. Ale neměla na vybranou, musela vydržet. Jinak by se těch darmožroutů nikdy nezbavila.
Hlavní foto: planet
